Velikonoce

Sazometná středa
Říkalo se jí škaredá, černá nebo sazometná, protože se vymetaly komíny.
Podle lidové pověry se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek
Na zelený čtvrtek vstávaly hospodině časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedřžely blechy.
Také byla pověra že kdo sní před východem slunce, pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.

Velký pátek
Vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.
V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí.
Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.
Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.


Bílá sobota
Na Bílou sobotu se zaké uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční.

Boží hod Velikonoční

Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.

Velikonoční pondělí
Tohoto dne je pomlázka chlapci chodí dům od domu a koledují, většinou dostávají od děvčat vajíčko.

Zdroj: http://www.afreetime.com/index.php?pgdb=227&c=239

Včela Medonosná

Vznik včel se datuje asi před 80 miliony lety, kdy vznikaly entomofilní (hmyzosnubné) rostliny. Z vos se vyvíjely včely. Původně byli masožravé.

Začali sbírat nektar a pyl a tím se staly významným prvkem v krajině-opylovatelkami. Dá se říct, že včela medonosná spolu se včelami samotářkami a čmeláky vytváří potravní základnu pro všechny živočichy včetně lidí na planetě Zemi.

Svá hnízda staví na chráněných místech přičemž jsou jednotlivé plásty umístěny vedle sebe.

Med je hustá sladká a lepkavá kapalina, vytvářená včelami, případně i jiným hmyzem sběrem a zahušťováním sladkých šťáv – především nektaru květů (med květový)

 
Zdroj: www.wikipedia.cz
          www.vcelapromoravskykras.cz

Dopravní značky

Téma: dopravní značky, jsme použily u všech předmětů.

V občanské výchově jsme si říkali o dopravních značkách a kde je nacházíme.

Ve Výchově ke zdraví jsme si napsali malý test co se může, a nemůže na silnici s kolem, kdy se může jezdit bez helmy (nikdy !!!) atd.

V pracovních činnostech jsme si řezali, zarovnávali a upravovali dřevo na značky.Měli jsme dělat značky ve tvaru čtverce, kosočtverce a trojúhelníku.

Ve výtvarné výchově jsme je potom malovali. Některé děti dělali: přechod pro chodce, parkoviště, zákaz stání atd. Já jsem tu bohužel nedělala, protože jsem byla nemocná.

Anders Celsius

Anders Celsius byl švédský astronom a fyzik. Je autorem Celsiovy stupnice.

Proslavil se roku 1742, kdy navrhl Celsiovu sto dílkovou teplotní stupnici. Jeho stupnice ale byla původně obrácená, bod varu vody měl 0 a bod mrazu +100 stupňů.

Čas ve světě

Přesný čas- http://www.svet.engros.cz/

Mapa časových pásem-

Naše spolužačka Žofka žije v Číně a teď tam je 16. 33.50 a tady je 9.33. Má tam o 7 hodin více.

Kde se nachází trojúhelník ?

Roh u stolu

Triangl, strom a dort

Měření času

Veličina pro čas je: t (anglicky time)

Základní jednotka pro čas je sekunda: s

Dále pak jsou další jednotky: minuta - min, hodina - h

Čas se měří hodinami, např. vodní hodiny, přesýpací hodiny stopky, atomové hodiny, šachové hodiny atd.

Vodní hodiny
Neboli klepsydra, byla původně malá nádoba s malým otvorem ve dně, kudy voda pomalu odtéká. Rysky v nádobě označovaly uplynulý čas.  
Hliněné klepsydry se ve starověkém Řecku užívali k odměřování času, například při veřejných projevech, střídání vojenských hlídek a podobně.
Vznikly patrně na Blízkém východě a nejstarší zachovalá alabastrová klepsydra ze 14. století př. n l. se nalezla v Egyptských Thébách.